† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGDnes jsem se vypravila na poštu, protože mi přišel dopis od sestry (btw děkuji, zvláště Sisinky přišly vhod téměř okamžitě :-) ). Neustále mě tu zaráží, jak jsou úřady, doktoři atp. daleko. Doma jsem zvyklá dojít ke všemu pěšky, tady je ale nejbližší pošta hodinu chůze. Moje výprava ale měla příjemný vedlejší efekt, po cestě jsem objevila obchody, který mají daleko větší sortiment než ty místní, a tak jsem nakoupila spoustu věcí, o kterých jsem si myslela, že si je budu muset dovézt, až pojedu domů na návštěvu :-). Trošku jsem se rozmazlila a koupila si mimo jiné i krevety, takže se chystám udělat si středozemní rizoto.
Kromě bonbónů mi sestra poslala i zámečky na box do mrazáku, co je na chodbě, takže si budu moct nakoupit maso a zeleninu do zásoby, abych furt nemusela do těch obchodů. Už se na to těším :-).
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGV úterý jsem podnikla rozsáhlý výzkum na internetu týkající se učebnic. Zjistila jsem, že nejvýhodnější by bylo koupit je buď přes amazon, nebo si je koupit jako e-knihy, ale pořád to vychází cca na 3000 Kč. Tak jsem napsala mé mentorce, jestli neexistuje nějaká fakultní internetová stránka nebo nástěnka, nebo prostě něco, kde by se to dalo koupit levněji, tak uvidím, co odepíše.
Taky jsem konečně koupila lístek na autobus a vlak, až pojedu v září zpět z Brna, pořád jsem to odkládala, nejraději bych si ten pobyt doma prodloužila, ale pár dní před tím už začaly být spoje vyprodaný, tak jsem to raději udělala. Při té příležitosti jsem si taky říkala, že bych asi něco mohla dovézt domů, tak jsem se snažila najít nějaký specifický jídlo pro Dány, ale kromě open sandwichů a ryb tu nic není.
No a podle doporučení pána z pracovní agentury jsem se registrovala na jejich serveru, bylo to fakt vtipný, hlavně ta část, kde byly jednotlivý profese a mělo se zaškrtnout, o co má člověk zájem, to jsem se s překladačem zabavila na dost dlouho :-).
Dnes jsem pak musela zajet do International centra pro povolení k pobytu, který už je vyřízený, a který budu potřebovat zítra, až budu žádat o to CPR-number. V IC mi řekli, že bude trvat ještě další týden až dva, než ho dostanu. Takže zítra mě čeká jednak vyřízení CPR-number a taky první hodina ve škole, tak snad to vše dobře dopadne.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGVčerejší "party" mě nějak moc nenadchla. Fondue bylo výborný, ale připadalo mi, že se všichni moc snaží se bavit, místo aby se prostě bavili.
Ráno mě překvapilo naprosto úžasný počasí, a vydrželo celý den. Udělala jsem konečně pár fotek uvnitř, protože jsem se odhodlala zabrat si skříňky, který byly opuštěný dole v domě a tím to tu trochu zútulnila, a dopoledne mi i chlápek z Internatinal Centra dovezl konečně vybavení do kuchyně.
Volali mi taky z banky, že mi zvýší ten limit na internet bankingu a za 10 min. už to fungovalo, takže nájem a deposit už je zaplacenej.
Odpoledne pak byla exkurze do státní knihovny a byla jsem opravdu ohromená. Mají tu neuvěřitelný množství databází a navíc podle dánských zákonů musí knihovna v Kodani a tady v Aarhusu skladovat kopii všeho co vyšlo někdy od přelomu 19. a 20. stol a to včetně televizních a rádiových vysílání. Ve 2 spodních patrech budovy jsou obrovský počítače (prý jedny z největší na světě) speciálně na toto. Jinak budova má skoro 20 pater, je prostě obrovská a člověk tady může mít téměř jakoukoli knihu, jsou zvyklý půjčovat i ze ze zahraničí. Po včerejší přednášce a dnešní exkurzi už se začínám docela těšit do školy. Vypadá to, že to bude fakt na vysoký úrovni.
Když jsem přišla po exkurzi ke kolu, zjistila jsem, že pumpička i přední světlo jsou pryč a zámek mi po těch vydatných deštích zrezavěl. Koupila jsem teda novej zámek, a světlo, který má zvlášť stojánek, abych ho mohla oddělávat, má to tady tak většina lidí. A pak, že se v Dánsku nekrade. Ačkoli možná to byli spíš Erasmáci.
Po cestě z knihovny jsem koupila taky router a Rozi ho měla za chvilku nainstalovanej, takže už jedeme wireless a můžeme být připojený obě. Hned jsem toho využila a volala zase s Míšou a rodinou.
Večer jsem si pak konečně uvařila – alespoň maso, na nějaký pořádný jídlo jsem byla moc unavená.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGV Aarhusu teď probíhá festival, tak jsem se v sobotu spolu s Petrem a nějakýma Španělkama od něj z koleje vypravila do světelnýho bludiště. Zrovna dnes ho ale zavřeli dřív, takže jsme návštěvu odložili na zítřek a šli aspoň na kafe a kouknout se na filmy, co promítali na náměstí. Po cestě zpět na kolej jsem si nakoupila a večer byla halušková párty, která byla zatím tady nejlepší, setrvala jsem až do 5.
Dnes ráno jsem našla firmu, která zajišťuje rozvoz novin. Není to sice úplně super práce, protože by na mě pršlo, když by zrovna pršelo, ale nechávám si to v záloze. Zároveň jsem ale objevila, že na stránkách Aarhus School of Businnes, což je vlastně teď už jedna z fakult místní university, mají career centrum a jsou tam docela dobrý nabídky práce včetně telemarketingu v angličtině, takže to tam určitě ještě podrobně projdu. K obědu byly na pořadu opět Otázky, moje týdenní dávka domova, a odpoledne jsem jela do města do toho bludiště. To bylo fakt drsný, bylo udělaný z úplně tenkýho PVC, který držel jen vzduch uvnitř, a v tom PVC byly barevný průsvitný části, kterýma se tam dostávalo světlo. K tomu všemu tam hrála taková relaxační hudba, takže když si člověk zalezl do jednoho z mnoha výklenků, skoro tam usnul. No raději než to zdlouhavě popisovat se prostě podívejte.
No a počasí bylo tak krásný, že jsem si cestou z bludiště dala zmrzku, protože jsem tušila, že už to bude jedna z posledních příležitostí.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGTakže dnešek byl ve znamení četby, kterou jsem zaplácla celý dopoledne. Odpoledne jsem pak měla hodinu ve škole, která nebyla nikterak zábavná, takže jediný, co mi pomohlo to přetrpět, bylo kafe a krevetovej salát, kterej jsem si přinesla na večeři. Po cestě ze školy jsem pak pořádně zmokla, a to dokonce tak, že se mi totálně promočená tkanička rozvázala a zamotala na řetěz, takže jsem spadla z kola, a to jsem měla vzadu v košíku noťas. Nicméně štěstí stálo na mé straně, nic se mu nestalo a mě kromě promočenejch gatí a odřenýho kolene taky ne. Na koleji jsem se stihla akorát převlíct do suchýho a už jsem musela jet na sraz s Míšou do obchoďáku. Nakoupily jsme pár věcí na párty, mimo jiné ingredience na jednohubky a vydaly se je připravovat. Kromě našich jednohubek, becherovky, jak už říká název párty a českýho piva, který chutnalo po tom odloučení přímo božsky (už se fakt těším na návštěvu domů) se podávala česnečka, cibulová buchta a koláč, no prostě žranice, jak už se tady stalo u českých a slovenských párty zvykem.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGMusím říct, že doteď bylo fakt moc pěkně, ale to, do čeho jsem se probudila dnes, byl prostě hnus. Ze začátku to vypadalo, že bude jen zataženo a mlha, ale pak cestou na Intoduction week jsme i s Rozi pěkně zmokly. Ještě předtím jsme ale ráno zašly za správcem kvůli nedostatkům v našem "apartmánu". Ten nám řekl, ať si věci do kuchyně dokoupíme samy a internet vyřešíme routrem. Prostě ignorace.
Přednášky byly nic moc, ale opět zdůrazňovali, jak je důležitý registrovat se na International centre, tak jsem tam s Petrem a Rozi šla, a když už jsme tam byli pěkně od plic jsem nadala chlápkovi, co má na starosti ubytování. Myslela jsem, že to bude na nic, a jen si ulevím, ale on si celou dobu dělal podezřele poznámky na papír, pak si vzal můj e-mail, že prej aby mi mohl napsat, kdy nám můžou donést kitchen kit a switcher nebo router, abychom byly s Rozi doma. Super! Jak říkám, ani jsem to nečekala. Vypadá to, že věci se snad začnou konečně hýbat.
Pak jsem taky vyřešila svůj problém s kolem. Rozhodla jsem se, že nejjednodušší bude si ho půjčit od místní studentské organizace (Studenterhus Aarhus). Stojí to sice stejně jako ojetý, a pak ho nemůžu prodat, ale ta kvalita je úplně jinde a navíc mi slíbili i menší servis, když bude potřeba. Takže jsem už namontovala i všechny doplňky, co jsem si na to přivezla, ještě bych si ráda pořídila košík, abych měla kde vozit věci, ale to ještě promyslím. Zítra, až bude pořádný světlo, provedu nějaké další foto, zatím takto.
Pak jsem zašla zpátky na přednášky a na oběd. Odpoledne měly být hry, ale bylo to fakt stupidní, tak jsem odešla a udělala raději fotky universitního areálu. Škoda, že jsem to neudělala už v sobotu, když mě tam Trine provázela, bylo o třídu lepší počasí. Taky jsem se vypravila do města, zjistit, kolik dávají místní bankomaty, zatím jsem ale našla jen bankomat, co vydá 5000 DKK, takže nájem a deposit budu stejně asi muset zaplatit zahraniční platbou.
Pak jsme se s Rozi vypravily domů a byly moc příjemně překvapený, protože to, co jel ráno autobus 55 min., jsme na kole zvládly za 40. Trochu jsme ještě bloudily, takže myslím, že za chvíli, až se taky dostanu do formy, to bude 30, a to je v pohodě.
Takže kolo je definitivně vyřešeno a internet a kuchyňské náčiní je snad na cestě.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGV sobotu byl první víkendový den, kdy už jsem byla aspoň trošku zabydlená. Ráno jsem trochu uklidila, nebylo tu moc uklizeno už, když jsem přijela, takže už to bylo fakt potřeba. Pak jsem vyrazila na velkej týdenní nákup, což v Česku většinou znamená vzít auto, tady to znamenalo vzít krosnu na kolo :-). K večeru jsem si pak šla zaběhat, a když jsem se vrátila ke kolejím, zjistila jsem, že v centru kolejního areálu hraje nějaká kapela, tak jsem tam zašla, dala si pár piv a potkala pár lidí, co jsem tu poznala. Skončili asi o půl jedenácté, a pak už zábava dost upadala, tak jsem šla.
V neděli ráno bylo na pořadu opět běhání, dala jsem si do těla, protože jsem myslela, že nepojedu nikam na kole, ale po obědě mi zavolal jeden Čech, že s kámošema jedou na pláž, takže jsem jela s nima a bylo to přes hodinu cesty.
Na pláži to bylo fakt bezva, samozřejmě ne na koupání, i když i takový šílenci mezi náma byli, ale svítilo sluníčko a foukal vítr od moře, prostě bezva veget. Cesta nazpátek pak trvala ještě dýl, protože jedné holce se rozbilo kolo, respektive se ukázalo, že koupila rozbitý. Jsem fakt ráda, že jsem nakonec to kolo nekupovala, ale pronajala si ho. Jsou tu zvyklí upravit totální křápy, aby na pohled vypadaly dobře, a až po pár kilometrech člověk zjistí, co vlastně koupil.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGTakže dnes ráno jsem vyrazila do knihovny, po cestě tam samozřejmě zase pršelo. Kromě čtení jsem taky našla v univerzitním areálu místo, kde se dá tisknout zadarmo. Po obědě jsem si pak dala kafe a sedla si v parku u jezera a byl to fakt super relax. Odpoledne jsme pak s Míšou zašly na cvičení do místní základky, normálně posilovací hodina jako u nás, nic spešl, ale bylo to příjemný. Po cestě nazpět jsem se stavila v obchodě a zjistila, že i když jsem myslela, že tvaroh v Dánsku vůbec není, tak že se vlastně jmenuje fromage frais, a tak jsem si hned k večeři udělala vajíčkovou pomazánku. Na táborák jsem nakonec nešla, byla jsem tak hrozně unavená, jako snad nikdy tady, a tak jsem šla brzy spát.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGTak konečně mi přišla Health Insurance Card a mám CPR number. Zároveň s ním mi přišel i letáček ohledně darování orgánů. Z něj jsem se dozvěděla, že v Dánsku je možnost si vybrat, jestli chce člověk darovat po smrti orgány a může to udělat hned třema způsobama. Buď se zaregistruje do národního registru nebo u sebe nosí kartičku, kde má napsáno jestli a popř. co chce darovat (jde vyloučit třeba srdce), a nebo to jen řekne příbuzným. Když totiž člověk není v registru ani nemá kartičku, tak vždy rozhodujou příbuzní. To se dost liší od naší úpravy, kde se podle transplantačního zákona předpokládá souhlas, a pokud člověk darovat nechce, tak ani nestačí mít u sebe kartičku, ale musí se zapsat do národního registru, kde je v současnosti podle stránek České lékařské komory 971 registrovaných. Z toho je jasně vidět, že dost lidí, kteří darovat nechcou, neví že se musí registrovat nebo je to podle nich moc složitý na to, aby to řešili.
Dost mě zajímalo, jakej postoj k tomuto má EU (upřímně jsem si původně myslela, že už je to dávno upraveno na evropské úrovni a že náš zákon je jen implementace a že je to tím pádem stejný v celé Evropě a dost mě překvapilo, že je to tu jinak). Zjistila jsem, že v rámci Evropy není závazný předpis, ale jen usnesení Evropského Parlamentu, kde se úprava souhlasu nechává na jednotlivých členských zemích. Stanovisko Výboru pro právní záležitosti k návrhu tohohle usnesení sice mluvilo o předpokládaném souhlasu, ale do finální podoby to nakonec neprošlo, takže zatím se o předpokládaném souhlasu nemluví dokonce ani v tomto doporučujícím usnesení.
No a protože jsem konečně měla to CPR, v pondělí jsem chtěla zajít do té společnosti s letákama, co jsem našla, ale na adrese, co byla na netu, už nejsou, tak jsem se alespoň registrovala po internetu. Taky jsem si udělala seznam restaurací, co jsou v okolí, že tam zajdu, ale moc si od toho neslibuju, tady v okolí jich asi bude hodně arabských, a oni se zaměstnávaj skoro výhradně jen vzájemně.V pondělí jsme taky s Rozi udělaly úklid společných prostor na koleji, kterej jsme měly podle rozpisu na starosti, trvalo to naštěstí jen chvilku.
V úterý jsem si pak vyřídila výpis z rejstříku trestů, kterej budu potřebovat pokud najdu nějakou tu práci a taky jsem zašla do dalších agentur, někde mě řekli, že bez dánštiny nic, ale někde jsem se aspoň registrovala, tak uvidím, co to přinese.
Odpoledne jsem se pak šla zařídit přístup do místní knihovny a připravovala tiramisu na středeční oslavu narozenin jednoho Slováka tady.
Kontrola pak ukázala, že náš úklid společných prostor byl shledán dostatečným a tudíž nedostaneme pokutu k nájmu.
Musím říct, že co jsem se vrátila z Brna, tak se tady dost ochladilo. Hlavně v noci a tím pádem i ráno a večer. Je to dost nepříjemný, hlavně protože je velkej rozdíl v teplotách během dne, ráno člověk mrzne a v poledne se paří. No hlavně, že z toho zatím nejsem nachlazená.
† 03. 12. 2011 | kód autora:
MOGV sobotu jsme s holkama zašly na událost, která se tu opakuje vždycky první sobotu v měsíci, a to je bazar starýho oblečení mezi studentkama. Většina Dánek se oblíká opravdu pěkně, takže se tam daly ulovit hezký, téměř nenošený věci a některý holky odcházely přímo s plnýma taškama. Já jsem si taky udělala radost a koupila si šaty a jeany. Musím říct, že nakupování mi tady fakt chybí. Mohla bych sice chodit po obchodech a jen tak zkoušet věci, ale když tam není aspoň ta možnost, že by si člověk skutečně něco koupil (což tu vzhledem k cenám opravdu není), tak to není ono. Tak jsem si to alespoň trochu vynahradila a zlapšila si náladu pro návrat do obvyklé rutiny - neděli a pondělí jsem strávila skoro celý v knihovně a taky jsem byla na řadě s úklidem :-).
Tento týden máme trošku zpřeházenej rozvrh, takže jsem měla školu i v úterý. Bylo to dost náročný, a to nemluvím o tom, že jsme pak ještě jely s Míšou na hodinu salsy, která tu byla v jedné místní škole zadarmo. Cesta byla neuvěřitelně dlouhá, na mapě to vypadalo daleko blíž :-). Dokonce se kus cyklostezky po cestě opravoval a byla tam objížďka, což nás navedlo na úplně jinou silnici, a vzhledem k tomu, že už jsme byly mimo mapu, jsme se trochu ztratily. Nicméně jsme nakonec dorazily a dokonce včas. Zajímavý bylo, že na tu hodinu přišlo hodně samotných chlapů – samozřejmě lovit ženský, ale i tak, tolik jsem jich v Brně na salse v životě neviděla. Cesta zpátky na kolej pak byla ještě dobrodružnější, protože už samozřejmě byla tma. Netroufly jsme si jet po té objížďce, ztratit jsme se fakt nechtěly, takže jsme jeli na kole po tříproudové silnici, hned vedle obrovské díry, která bývala právě tou cyklostezkou, co nám chyběla. Byl to fakt adrenalin, zvlášť když jel kolem kamion. Ale tak přežily jsme a dojely v pořádku.
Dnes byla zase škola a měli jsme dost důležitou hodinu, kde se řešila esej, co tu mám jako zkoušku. Odpoledne jsem si pak přihlašovala téma na seminárku do Práva EU do Brna, a podařilo se mi ulovit docela dobrý téma, takže jsem spokojená. Večer jsem se chystala na fondue party, když jsem si ale dala skleničku vína s Myškou po skypu, tak se mi to tak zalíbilo, že jsem nakonec nikam nešla :-).
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
